Někdy se můžete setkat s tím, že sice nakoupíte rádoby užitečné žárovky, které ale svítí tak maximálně na to, abyste nezakopli o práh. Tak málo světla jste snad vycházet ze žárovky ještě neviděli. Často se stává, že lidé koupí nějaké žárovky bůh ví odkud a poté si podle nich udělají obrázek na všechny ostatní. Nebo ještě lépe, nyní po deseti letech vytáhnou ty „nové“, které koupili kdysi a hrozně se diví, jak to stojí za prd, přitom dneska říkali, jak dokážou svítit. Ano, ony se totiž ty žárovky zrovna nějak nevyvíjely, když byly schované na půdě nebo té krabičce.
Lidé, kteří schovávají staré žárovky
Je to takový speciální druh šetření a trochu divného hoardingu. Spousta starších lidí to má v kombinaci s přebujelým konzumem. Ti největší kritici dnešní společnosti konzumují nejvíce, daleko více než nové generace. Viděli jsme to u vajíček, u másla, vidíme to u elektroniky. Lidé nakupují jako diví a přitom polovinu z toho nepotřebují. A jo, člověk si říká, co když to vnuk či vnučka bude potřebovat. Ale přiznejme si to, za těch pár let nakupování nedoženete to, co jste měli „nahnat“ za mlada. Každopádně víra ve všechno staré přetrvává i ve formě odmítání nových žárovek. Proč? To je záhada. Možná je to jenom nostalgie, která nám brání se tak trochu ponořit do toho všeho. Možná je to pocit, že dnešnímu světu nerozumíme, a tak se snažíme nalézt smysl ve věcech, které v našem mládí smysl dávaly. Bůh ví.
Nové není špatné
Stačí jenom nakupovat hlavou. Rozumný člověk přeci nemůže čekat, že žárovka za třicet korun vydrží stejně jako ta za sto. Někdy bychom chtěli po ostatních až příliš přemýšlení. Možná se tak nějak všichni snažíme protlačit ten náš úhel pohledu na ostatní, nevědomky. Ale co můžeme určitě poradit, tak je tohle: „Zkuste to“. Koneckonců, když si koupíte čtyři žárovky a zkusíte něco nového, co nejhoršího se stane?