Jsme závislí na technice


Technika se stala natolik samozřejmou součástí našich životů, že už si kolikrát ani neuvědomujeme, co všechno je touto ovlivněno. A nakolik nám tato pomáhá nebo škodí. A jak o tom tak uvažuji, napadá mě, že si snad ani nedokážu představit, že bych se bez ní zcela obešel. A vy jistě také. Když si tak představím svůj každodenní život… Jak jen by se mi bez techniky změnil! Ráno vstávám brzy. A kdyby nebylo budíku, určitě bych tak záhy nevstal, ač musím. A budík, to je přece také technika. Jeden z velice málo oblíbených exemplářů techniky.

práce na počítači

Pak si uvařím kávu, abych se aspoň trochu probral. A nevařím si ji pochopitelně někde na ohništi, ale ve varné konvici, která je rovněž technickým výdobytkem. Pak cestuji za prací. Nejdřív výtahem, pak trolejbusem a autobusem nebo vlakem, případně autem. A i to je technika. A v této technice je tolik další techniky! Autorádia, displeje, ventilace, vysílačky, navigace… V práci samozřejmě také nemohu zůstat zcela bez techniky. Někdy je potřeba použít telefon, někdy počítač, někdy něco jiného.

telefonní přístroj

A když se pak vracím domů? To obvykle využiji i služeb další techniky, nad kterou už se také ani nepozastavujeme, jak nám tu zdomácněla. Když nakupuji v obchodě, nejednu potravinu nakoupím jenom díky tomu, že tam mají chladicí nebo mrazicí boxy. Kdyby takovou techniku neměli, ony potraviny by se zkazily a já bych si je samozřejmě nekoupil. Mají tam i pásy, na které se vyndává zboží před tím, než to pípne a technika mi spočítá, kolik mám platit. A dnes už tam mají i samoobslužnou pokladnu, kde si to může člověk odpípat i sám. Pokud má platební kartu, díky níž ve spojitosti s další složitou technikou se dá zaplatit.

Pak doma chvíli zírám na televizi, jež je taky technickou záležitostí, a jdu spát. Protože mám sice i osvětlovací techniku, ale musím být fit, až mě technika jménem budík zase začne časně zrána otravovat.